(autor: Homér)
Tobě
Tvé božské rty jsou víc,
než všechny milostné básně světa,
tvé oči, ňadra klín,
toť celý vesmír, smím?
Něco už vím,
že se mi vždycky vrátíš,
a budeš zase hodná holčička,
která se mnou půjde ráda na výlet
Stačí jeden úsměv potulné kočky,
plyšové myšky s holými bříšky,
tančí v povlacích
Těším se čím dál víc,
jako dvouletý na žvýkačku,
jako těžce nemocný na svou rakev