(autorka: katitek)
Moje myšlenky - 27/2/2009, čas 23:07
Kdysi jsem znala jednu holku… děsně moc milovala jednoho kluka. Koupala se v jeho čokoládovým zamilovaným pohledu a žila láskou. Ta jí dodávala energii.
/Koukám na naše společný fotky posbíraný za tři roky. Moc jich není./
Jednou začala hledat dokonalost, myslela si, že je důležitá. A přišla o to nejdůležitější, co na světě měla, co pro ni mělo největší cenu. O něj.
/A pročítám ty (ne)básně pro tebe./
Když přemítala nad jejich vztahem, přišla na to, že si ani jeden z nich nevážil druhého a teď se vzájemně obviňují z konce vztahu. Z neštěstí.
/Takhle to přece nemá dopadnout…/
Teď už tu holku neznám… Zmizela… Zbyla po ní jen ta láska. /Cejtíš ji?/
A ten kluk? Ten kluk jsi ty.
/Pamatuješ, jak jsi mě nesl v náručí, když jsme byli na té svatbě? Strašně mě bolely nohy z těch vysokejch podpatků a už jsem nemohla ani chodit.
Bylo mi krásně… S tebou mi bylo nejlíp. Nejkrásněji. Už si nedokážu ani představit růžovou budoucnost.
Mám z ní strach… Protože říkáš, že pak budem spolu. Ale mezi teď a pak jsou 3 měsíce. Mám strach z toho, co se stane, co bude. /