(autor: Kaplan)
Jak to s tyma Muničák brothers bylo No.4
Šel jsem... nevím kam, prostě kupředu. Přes stromy, ostružiní, přes cestu, zase přes stromy (mimochodem - přes mladý smrčky nikdy nelezte, hrozně to škrábe)... Padesát metrů napravo ode mě Saly, nalevo zase Jarka. Pan P. zabloudil mezi ostnatejma drátama a hledal cestu ven. Dělali jsme co největší randál. Ani nevim proč vlastně. Asi abysme vyplašili ty potvory, co jsme tlačili před sebou, nebo abysme o sobě navzájem věděli... Trochu jsem se bál. Bylo to kdo z koho. Buď je zatlačíme bránou kolem skladů ven, nebo na nás vyskočí někde z křoví a pak... ani se mi to nechce vyslovit.
Nikde se nikdo a nic neobjevilo. Asi utekli. Taky dobře. Když se vrátil pan P., chtěl jsem zavolat Dlouhánovi. Zjistil jsem ale, že Jarka chybí...
TO BE CONTINUED...