(autorka: Sasanka)
Pod maskou
Nikdy jsem neházela talíře,
jsme vězni našich emocí.
Pod maskou z úsměvu
jen vroucí potoky krve.
Měla bych hodit aspoň vázu,
ale mé srdce by plakalo
jako pro tebe
už dlouho ne.
Házím hlínu
na tebe
na kytky
a všechny ty životní sračky.
Tak co lásko
stojí to za to?
Bojím se,
že na tomhle základě
vyroste vždycky jen plevel.