(autorka: štiler)
Dobrý ráno, dívko z kanceláře
nikdy se nezbavím tý smůly
dovežený z práce
a cestou ven když jdeme bez legrace
do hospod putyk špeluněk
lehni si lehni světe bílej
věty se nebojí a lidi zase šílej
kroky mý kroky tebe nezabíjej
jdou si kam to chodník dovolí
i když nesmí mít nikdy cokoli
aspoň teď!
aspoň si ruce šábry unavený
urazím dívčino
uprostředka scény
stejně to prázdný nesmí být!
a žé se nechám zahubit
a že to musím pochopit
sebe přiopít a tebe zabalit
v novinách nesu si peníze na zítra
nebude, nezbude nic z toho do jitra
až vstanu si to, tramvaj syčí!
v práci jen křiknu
je to kámo jako rána klíči
když ti je hodí anděl z vejšky veliký
a krom tebe sejme ještě horníky
jó jó jó
kde to je a kam se na to chodí
zaber táhni, mákni
ať tě neuhodím
protože lidi oni třídí nás
my ti horší
vy ti jiní
nech to být!