(autor: Severak)
Konec básníka
Tak jsem včera vydal druhé číslo (http://kockopes.github.io/2014/leto/) časopisu Neslyšný kočkopes.
Nedlouho poté se mě zmocnily pochyby: Proč jsem se vlastně dal na psaní? Co z toho vlastně mám? Proč jsem se radši nestal politikem?
To se mi takhle občas stává - v záblescích mizérie nad sebou si říkám, jak by bylo skvělé být někým jiným, a přitom si neuvědomuju, jaká úskalí jsou v životech druhých lidí. Jo takový poslanec - často v parlamentu spí, ale na druhou stranu má v jednom dní tolik poznámek v kalendáři, kolik já nemám za dva týdny. Jeho roční program by mě zabil za měsíc.
Ale stejně bych si to někdy rád zkusil - být sportovcem, podvodníkem, generálním ředitelem českých drah, rybářem, filmovým režisérem, frontmanem rockové kapely, investigativním novinářem či detektivem, ale hlavně bych si rád zkusil být normálním člověkem…
A když teď nad tím tak přemýšlím, tak si vlastně všechno zkouším už nyní - ve svých povídkách. Konec básníka se nekoná. Nebude ze mě bufeťák.