Modrý portugal
Jsi rudá polární zář
a ve světle Dánia uléháš
na sbírku spadanýho listí
Jako rtuť co zkouší vypadnout
ze svého malého vězení
přemýšlíš kdy podnebí odsoudí čas
***
***
***
A na ruce kašpárek
bez hnutí rtů
rozbíjí střepy
**
**
Ve světle úsporných žárovek
mluví
tiše
pomalu
krátce
ale ty
*
ne...ro...zu...míš