Adresa

atmosféra je mámivá a vlahá
Zarmoucený bez slunce kráčel jsem po řece
šedivé a propocené rohy silnice
mi šklebíce se v řečiště
krevní zaplývaly vztek
vztek a beznaděj
zoufalství nad zoufalstvím
a s tužkou v ruce
jakby voják ozbrojen
hlavně sobě nebezpečný
v hlavě obraz jedinečný
o nějžto se dělit musím

nechal jsem odtéct trochu svých slov na papír
našel jsem špunt papír do lahve a špunt na hrdlo
do řeky ho vhoditi
jak to dopadlo?

Čím více jsem upozornil
na tu lahvi tonoucí
tím jsem víc svá slova topil
nikdy čtena potom více
nebyla

Adresátem pohlednice
moje malá milovnice
nebyla

adresátem mého slova
byl jsem já