přidáno 21.12.2009
hodnoceno 2
čteno 2023(12)
posláno 0
Smutně kráčím domů,
světlo postupně umírá.
Šelest tmavých stromů…
A hustá mlha přibývá.

Čeká mne dlouhá cesta,
žádná lampa nesvítí.
Nejsem z tvrdého těsta,
bezpečí už necítím.

Myšlenky na včerejší horor,
hmotná představa samoty.
Tady končí veškerý humor
a začíná pocit němoty.

Popírám ze tmy strach
i z černého okolí.
Ale odvaha se mění v prach,
s představami zápolím.

V krku mi praská bič
…obrysy postav v dáli…
Zničehonic všechny pryč!
Mému strachu se smály.

Chci světlo, teplo domova.
Rychle zmizet odsud,
ať už to skončí…proboha!
Je tohle můj osud?
přidáno 06.02.2012 - 00:25
No jo no. Dejme tomu že jako dobre
přidáno 22.12.2009 - 22:32
Teďka v zimě to sedí, ze tmy strach nemám, ale myšlenka teplého domova mě často drží na nohou, když někam jdu mrazivou nocí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Strach ze tmy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sny o tom co bylo
Předchozí dílo autora : U.H.O.

» narozeniny
targumures [15], Martin Dvořák [14], Minela [14], Eshak [13], Kakuzu [12], Lahváč [10], Filip [6]
» řekli o sobě
Erien, potulný bard řekl o Severka :
Hvězda naděje.....její světlo neroste ani neslábne....Je neměnou skutečností. Její slova dokáží vnést světlo i do těch nejtemnějších chvil.....Velmi si vážím jejího přátelství E
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku