 11.06.2009 3 1152(10) 0 |
Vysoukala se na okraj,
vylezla a vystrčila
- SLOVO -
jako bezčasové jádro,
co volně letí, frčí skrze svět
a oblým kopytem
křísne o zaprášenou zem
..a v nabitém dusnu
žabák dál kváká
nejprostší volovinu,
život
prý dal by za ozvěnu..
Ale,
když v mozku divoké šelmy
lusknou kastaněty,
rozezní se nebojácný řev a smích
..kvakva
pak plíživě
pod poklop zaleze..
vylezla a vystrčila
- SLOVO -
jako bezčasové jádro,
co volně letí, frčí skrze svět
a oblým kopytem
křísne o zaprášenou zem
..a v nabitém dusnu
žabák dál kváká
nejprostší volovinu,
život
prý dal by za ozvěnu..
Ale,
když v mozku divoké šelmy
lusknou kastaněty,
rozezní se nebojácný řev a smích
..kvakva
pak plíživě
pod poklop zaleze..
12.06.2009 - 14:02
Volovina pod poklopem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když poetu pošimrá v prstech..
Předchozí dílo autora : Klouzavé myšlenky, pavoučí síť a vrabčák
