chtěla bych poděkovat té, které je věnována.. ona ví;)
přidáno 19.11.2007
hodnoceno 4
čteno 1392(16)
posláno 0
Viola…
stará.
krásná,
rozladěná,
mlčenlivá.

Naladila jsem ji,
zahrály jsme spolu ty nejroztouženější symfonie.

Obě jsme plakaly,
obě jsme zpívaly.

Možná jsi na mě čekala,
možná jsi chtěla mít svůj klid,
jako starý talentovaný básník,
zasloužila by sis ho.

Svedla jsi mě,
svou vůní,
hudbou,
tělem.

Teď stojím proti Tobě,
přišla jsem ponížená,
odcházim jako umělec.

Díky Tobě…
Tiše,
skromně,
beze slov.
Zahraj! [mi]

Ta symfonie nikdy neskončí,
protože v ni věřim.

Vím, že nejsem jediný člověk,
který Tě rozezní.

Vím, že jsi jediná viola,
s kterou jsem dokázala hrát symfonii,
bez not! [ve dvou]
přidáno 19.11.2007 - 17:49
Zni to dost dobre a velice uprimne. Jen mi to nesedi coby volny vers (nejen kvuli rytmu), spis jako poezie v proze.
Hezky -)
přidáno 19.11.2007 - 17:26
krásné :)
přidáno 19.11.2007 - 17:06
He...ale ja nevim a hryze mi to v hlave:)
Jinak....krasne...jo...symfonie...proc viola?:( proc ne violoncello?:)
přidáno 19.11.2007 - 16:01
:) věřím, že bude mít radost až si tohle přečte :) je to krásné poděkování :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Symfonie ve dvou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Stáří a smrt
Předchozí dílo autora : Svět za vraty

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku