|
....
 16.11.2007 1293(14) 0 |
S tebou jsem nocí svázaná,
těla jak jeden pletenec,
v milostném aktu lásko má,
připravil jsi mě o věnec.
Bylo to krásné, já se chvěla,
když do srdce mi láska vstoupila,
milostné ódy země pěla
a mezi nohy nůž mi vrazila!
Vánek mi čechral něžně vlasy
a vůně šeříku válela se vzduchem,
já cítila jsem tvoji chuť
a sladká slůvka prostoupila uchem.
Krev v žilách supěla a vřela,
z lásky stávala se rozžhavená suť,
tou slastí těla prostoupena,
stoupala žhavá láva-jako rtuť!
těla jak jeden pletenec,
v milostném aktu lásko má,
připravil jsi mě o věnec.
Bylo to krásné, já se chvěla,
když do srdce mi láska vstoupila,
milostné ódy země pěla
a mezi nohy nůž mi vrazila!
Vánek mi čechral něžně vlasy
a vůně šeříku válela se vzduchem,
já cítila jsem tvoji chuť
a sladká slůvka prostoupila uchem.
Krev v žilách supěla a vřela,
z lásky stávala se rozžhavená suť,
tou slastí těla prostoupena,
stoupala žhavá láva-jako rtuť!
Komentáře zakázány autorem díla.
Milostné ódy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
Následující dílo autora : Poezie noci
Předchozí dílo autora : Srdce na dlani
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bambule [16], Kaimu [16], adusa [16], skrattka [16], Jokynka [15], Jaroslav Morava [15], klučé [12], DoPaPl [9], Tzina [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
