... s bezpředmětným věnováním...
21.03.2009 5 1278(29) 0 |
Dvě oči a vlasy plavý,
Málo času, málo slávy…
/Nosit úsměvy se už nesluší,
Spousta lásky a šrámy na duši./
Dvě oči a ruce hravý,
Málo času, málo slávy…
/Poslední tejdny život v doufání,
Spousta lásky a taky zklamání./
Dvě oči a pohled dravý,
Málo času, málo slávy…
/Smutnej účastník týhle partaje,
Už ví, že na lásku se nehraje./
Málo času, málo slávy…
/Nosit úsměvy se už nesluší,
Spousta lásky a šrámy na duši./
Dvě oči a ruce hravý,
Málo času, málo slávy…
/Poslední tejdny život v doufání,
Spousta lásky a taky zklamání./
Dvě oči a pohled dravý,
Málo času, málo slávy…
/Smutnej účastník týhle partaje,
Už ví, že na lásku se nehraje./
21.03.2009 - 23:16
Zní to moc hezky.
Jak je to napsané, co je v tom napsané i obrázek - působí na mě
Jak je to napsané, co je v tom napsané i obrázek - působí na mě
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Oprejskaný city : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : S kapkami z žoviálního pomeranče
Předchozí dílo autora : Dech
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Woÿta» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?