Tma kadeřnice

kdyby už nic jiného
samota tě
na lehátko položí
tma tě zbaví strachu nedokonalé pleti
co peřina rozcuchá to čerstvá tráva učeše
a rozvoní bylinami

tma se na tebe položí jako kondicionér
ležíš a strach
foukne tak
až nepotřebuješ fén
a nutkavé myšlenky upletou copánky
co zauzlíš to buď rozčešeš
nebo nikdy nezapomeneš

a měsíční svit je mléko na duši
peřina otlačí mramor
na nespavé duši

-

prach vzpomínek na vlasech připomíná vši
svědí tě nedokončené lsti
odpusť všem kadeřavým láskám
čechrají prsty a každým kroužkem hnětou do tebe
dávno zapomenutý cit

pěšinka zůstane nejistá
rozcuchaná a bíle čistá

popel nad řasami nese se vědomě
sebevědomí - než usneme
zkusme jaké ho je na chvíli mít