 01.10.2023 4 198(11) 0 |
Chci spát a snít.
Vejít do zahrady,
kde je mocná síla, kterou nedokážu popsat,
ale jenom cítit.
Mám touhu vidět všechnu krásu a ještě něco víc,
co se pod ní skrývá, chci se v ní najít,
Chci obdivovat a být obdivována.
Procházím a nacházím nemožné.
Nevěřím vlastním očím.
Vidím nemožné.
Tolik krásných květin a stromů.
Svými barvami mě oslepují.
Svojí vůní mě tráví.
Svojí hebkostí mě znecitlivují.
Ptačí úchvatný zpěv mi praskl ušní bubínky.
Chutí šťavnatých plodů mi shořely chuťové buňky.
Srdce mi tepe,
volá po obdivu.
Cítí nemožné.
Křehkost.
Krásu.
Lehkost.
Prostě dokonalost.
Jak moc chci splynout, ale zároveň být vidět.
Vejít do zahrady,
kde je mocná síla, kterou nedokážu popsat,
ale jenom cítit.
Mám touhu vidět všechnu krásu a ještě něco víc,
co se pod ní skrývá, chci se v ní najít,
Chci obdivovat a být obdivována.
Procházím a nacházím nemožné.
Nevěřím vlastním očím.
Vidím nemožné.
Tolik krásných květin a stromů.
Svými barvami mě oslepují.
Svojí vůní mě tráví.
Svojí hebkostí mě znecitlivují.
Ptačí úchvatný zpěv mi praskl ušní bubínky.
Chutí šťavnatých plodů mi shořely chuťové buňky.
Srdce mi tepe,
volá po obdivu.
Cítí nemožné.
Křehkost.
Krásu.
Lehkost.
Prostě dokonalost.
Jak moc chci splynout, ale zároveň být vidět.
02.10.2023 - 09:07Mám rád lyriku tohoto typu. Přírodní, zasněnou, s tušenou filozofií. Měl jsem problém jen s těmi prasklými ušními bubínky. Samotného mě to zajímá, jak se to vlastně gramaticky správně píše (to praskl, nějak mi to nesedí).
01.10.2023 - 22:08Velmi zajímavá. Jen to "nemožné" je tam možná až moc často. Nebo málo?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kolonialrambo [15], jingjang [15], Flash Gordon [14], Trpaslík [13], Láva1998 [7]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
