O soucítění.
přidáno 02.09.2023
hodnoceno 8
čteno 145(9)
posláno 0
Všichni jsme zemí nikoho:
máme jen pár
špatně nakreslených hranic
navzájem jsme si přisoudili
čísla popisná

utrácíme za obálky
a osobitými rukopisy
spřádáme po večerech
tytéž vzpomínky
na stinné kouty
opuštěných zahrad
na bezednost
na sny

Dopisy chodí časně k ránu
mám jich už plnou poličku
a skříňku

občas je znovu otvírám
jen tak
i když jsem dávno vstřebala
všechen stesk
inkoustových smyček

a pomačkanému papíru
uhlazuji
posmutnělé vrásky
přidáno 11.09.2023 - 18:54
Trochublázen: Ano, a držet je v rukou a čichat k papíru...
přidáno 11.09.2023 - 18:53
Neu: To jsem ráda, díky moc :)
přidáno 11.09.2023 - 18:52
Opisovatel33: Já jsem to myslela spíš jako jednu takovou velkou metaforu, ale určitě se to dá vnímat i takhle :) Díky za komentář.
přidáno 04.09.2023 - 19:55
Není nad pěkné dopisy. K těm se vždycky můžeme vrátit
přidáno 04.09.2023 - 10:40
Mně se líbí. Je o čem přemýšlet.
přidáno 03.09.2023 - 07:49
Báseň pro mě vypovídá o minulosti lidí co si vymysleli a jak se dříve spojovali. Na básni je zajímavé to, že v ní skončíme dnes "a pomačkanému papíru uhlazuji posmutnělé vrásky" to podle mě znamená, že je zde smutný podtext, který se z dob dřívějška objevuje i dnes v textu napsaném na pomačkaném papíru. Děkuji za přednes.
přidáno 02.09.2023 - 22:17
Hanulka: V pořádku. Jen bych ráda podotkla, že báseň nemusí obsahovat žádný šprým, a dokonce ani ty rýmy. Zas až tak posmutnělá mi osobně nepřipadá, ale je možné, že je mé vnímání v tomto ohledu trochu posunuté :)

Děkuji za zastavení.
přidáno 02.09.2023 - 21:58
Nerozumím, nepřipadá mi jako báseň, žádný rým ani šprým, jen posmutnělé konstatování.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dopisy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Modrá
Předchozí dílo autora : Zraněné věci

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
VITANA [2]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku