24.07.2023 1 204(10) 0 |
Jsoucno utkané z chůze a fotek,
Právě nekončí, leč začíná.
I teď po stopách kráčím,
Krásu nevidím je tam.
Přede dveřmi a za okny vidět je svět.
Snad je tam i teď, převeliký svět.
Snad, že sebral jsem z trávy květ,
Jen mrtvý je, plný bolesti.
Odvážím se tam jít a být sám sebou?
Ne, já nechci pryč ó světe.
Být jsem byl a budu, ale tak dobrá.
Šel jsem ven.
Zklamal jsem se asi zas,
Že líbil se mi ten pod obraz.
Ta dále jak vzduchem proudí,
Náhle po mě člověk loudí.
Jsem doma, no, co na to říct,
Snad jen, že svět, co nevidět spatřím.
Teď snad na čase je spát,
Zítřek začne a skončí zas.
Právě nekončí, leč začíná.
I teď po stopách kráčím,
Krásu nevidím je tam.
Přede dveřmi a za okny vidět je svět.
Snad je tam i teď, převeliký svět.
Snad, že sebral jsem z trávy květ,
Jen mrtvý je, plný bolesti.
Odvážím se tam jít a být sám sebou?
Ne, já nechci pryč ó světe.
Být jsem byl a budu, ale tak dobrá.
Šel jsem ven.
Zklamal jsem se asi zas,
Že líbil se mi ten pod obraz.
Ta dále jak vzduchem proudí,
Náhle po mě člověk loudí.
Jsem doma, no, co na to říct,
Snad jen, že svět, co nevidět spatřím.
Teď snad na čase je spát,
Zítřek začne a skončí zas.
Urvaný list : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Láska
Předchozí dílo autora : Moje duše
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tyrkenit [16], dengu [3], Vanessa J. [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)