|
13.01.2012
 10.05.2023 4 170(8) 0 |
Clona spoušť chvíle ruce vrásčitý
život je k žití, i když je k nežití
u kasy leží potrhané noviny
ano, jsi jedinečný, a nejsi jediný
kotě se vrhlo po blejskavé minci
protože nevědělo, co to je
vyletěl ptáček, oslnil oči
právě když poledne klouzlo z orloje
deštník už suchý rozvrzané dveře
čas chytej na zeď spoutej v rámečku
přijďte si zítra, a zase k polednímu
kotě si v koutě lehlo na dečku
život je k žití, i když je k nežití
u kasy leží potrhané noviny
ano, jsi jedinečný, a nejsi jediný
kotě se vrhlo po blejskavé minci
protože nevědělo, co to je
vyletěl ptáček, oslnil oči
právě když poledne klouzlo z orloje
deštník už suchý rozvrzané dveře
čas chytej na zeď spoutej v rámečku
přijďte si zítra, a zase k polednímu
kotě si v koutě lehlo na dečku
12.05.2023 - 18:52Mě se to hodně líbí. To kotě je tam v dobrém kontrastu. Hodně zajímavá první sloka.
12.05.2023 - 08:54Určitě stojí za přečtení, nejvíc se mi líbí: život je k žití, i když je k nežití.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
U fotografa : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Džungle
Předchozí dílo autora : Červené ( Prsten s retuší)
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kolonialrambo [15], jingjang [15], Flash Gordon [14], Trpaslík [13], Láva1998 [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
