|
Na PP den drabble slova: růžové, brýle, dívat se
 02.04.2023 3 200(12) 0 |
Už nebudu hledět
v růžových brýlích
na naši realitu.
Černobílá mozaika
převálcovala naivitu.
Přestanu se usmívat
a okolo tebe hopsat
kdysi můj rytíř
teď se to nedá popsat.
Třeba se opět
pro tebe nadchnu
nyní však roven si
osině v zadku.
Radši si otevřu
lahvinku vína
na Jean-Clauda van Damma
půjdu se dívat.
v růžových brýlích
na naši realitu.
Černobílá mozaika
převálcovala naivitu.
Přestanu se usmívat
a okolo tebe hopsat
kdysi můj rytíř
teď se to nedá popsat.
Třeba se opět
pro tebe nadchnu
nyní však roven si
osině v zadku.
Radši si otevřu
lahvinku vína
na Jean-Clauda van Damma
půjdu se dívat.
Ze sbírky: Láska a jiné podivnosti
07.04.2023 - 14:25To je tak, když růžové brýle spadnou, pak nás překvapí skutečnost. Moc pěkně zveršováno.
02.04.2023 - 21:48Láhev vina je krátkodobé řešení.
Přes růžává sklička býli dá se koukat pouze chvýly..
Přes růžává sklička býli dá se koukat pouze chvýly..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Osina v zadku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ve stoce
Předchozí dílo autora : Na černo
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
štiler» nováčci
AJA» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [16], Kristen [14], Kettina [13], Sabatu322 [9], sarka [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
