15.01.2023 15 351(16) 0 |
Přerývaný dech pod duchnou tmy měkne.
Propadá se dotyk noci
na dno duše.
Jako bys odmykal nevyřčené hlasy
zpod žeber
a popaměti uléhal
v mých kostech.
20.03.2023 - 19:57
jo_: I pro mě mají básně více rovin. Někdy se v nich sama hledám. Díky za Tvé souznění :)!
19.03.2023 - 22:09
vlastne nikdy nevim, jestli tvoje basne jsou zwkovy vydech radosti anebo smutku. pokazde nachazim jine zabarveni. a snad prave pro to, me hodne bavi cist.. protoze je to o hledani, ze?
20.01.2023 - 00:24
Karpatský: Děkuji. Snad není lehká příliš, aby se slova neodfoukla :).
16.01.2023 - 17:03
zaseja: Psavec: Dandy: :), jsem potěšena vaším zastavením, děkuji :)!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
popaměti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : oči podzimu
Předchozí dílo autora : a zatím venku