Brak

Dobro není bezedné a lež není nemožná. Blankytnou oblohou černá mračna valí se a podobná příhoda v mém "vevnitř" udává se. Svařené víno je na stole... Ano, i květiny jsou tady, i kus bílého hedvábí.. Hledám v tom velkém ničem všechny ty dny a písně. Chci verš, ten samý, který mě odnese tam, kde je nebe modré a tráva voní. Cesta domů.

Nebe je zelené a tráva oranžovo-modrá. Převrácený žaludek. Chybíš mi. Vidím tě jak podepíráš si hlavu a miska ovoce spí. Oceán taktéž. Neslýchaná zábava.

Ptáci nejsou ochotni zpívat a vůně lihu je příjemná. Dnes lidožravá šelma je můj přítel, já lehám si k ní a ona vzlétnout nemůže pro zlomený palec.

"Hej kmotře, můj pohár vyschl!"

Před chvílí bolet přestala zítřejší noc... Hloupost, jež plodí chaos přišla se mnou tancovat. Svedla mě z cesty a šla se mnou zase zpět. Vede mě k tobě, neustále. Zvuky lovecké trubky rozléhají se lesem. A všechny hrobky nevoní jen děsem...

Apokalyptický požár....

Chci domů...