|
Otevři oči ty uspěchaná,dámo uplakaná...
 28.07.2008 6 1507(19) 0 |
Pohled pouťové panenky,
za uchem prostý luční květ,
v hlavě spoutané myšlenky,
na nohou boty co prošly celý svět.
V ranečku pár vzpomínek,
a v duši vyhaslý plamínek,
na jazyku nostalgie,
vzpomínka na cestu do Francie.
Kolem těla obálka,
s adresou: zapomeň milovat,
slzy jako víla Amálka,
snaží se svědomí zpytovat.
Oblohu zkoumá slanýma očima,
nenašla kde končí ani začíná,
otázky skládá do řádku,
pomalu čte nebeskou pohádku.
za uchem prostý luční květ,
v hlavě spoutané myšlenky,
na nohou boty co prošly celý svět.
V ranečku pár vzpomínek,
a v duši vyhaslý plamínek,
na jazyku nostalgie,
vzpomínka na cestu do Francie.
Kolem těla obálka,
s adresou: zapomeň milovat,
slzy jako víla Amálka,
snaží se svědomí zpytovat.
Oblohu zkoumá slanýma očima,
nenašla kde končí ani začíná,
otázky skládá do řádku,
pomalu čte nebeskou pohádku.
30.07.2008 - 16:56Anotace z mé oblíbené písničky...vždycky jsem se tak trochu panenek bála...ale tvá básnička se mi líbí...;) je milým úvodem do tvé poezie...
vítej na psancích...ať se ti tu líbí...*
vítej na psancích...ať se ti tu líbí...*
29.07.2008 - 23:50z těch hvězd tajemných
vyčte že milovat není hřích..
pěkná báseň :)
a ... vítej na Psancích! :)
vyčte že milovat není hřích..
pěkná báseň :)
a ... vítej na Psancích! :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
