přidáno 20.04.2021
hodnoceno 4
čteno 498(7)
posláno 0
vzpomínám dotyků na tisíc,

tvoji šíji, taky líc,

houpali jsme na prazvláštních hladinách

v záři barev se vznášeli jak ve snách,

zatímco svět kolem nás zmíral,


poté přistoupil osud,

co na nás pobaveně zíral,

přišel pro svou daň,

duši mou objal v kostnatou dlaň,

a mačkal, mačkal

až ze mne prýštily slzy,

modlil se ať pomine to brzy,


hasnu stále zas a znova,

neboť já jsem osudem
přidáno 27.04.2021 - 15:11
Mizim Vdálce: Díky
přidáno 22.04.2021 - 00:57
Zajímavá...
přidáno 21.04.2021 - 06:53
Líbí se mi to odhalení rozštěpu osobnosti. Sami jsme osudem a šlapem si po štěstí...
přidáno 20.04.2021 - 21:30
Zajímavě napsane

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Serotoninová princezna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Potřebuju se napít
Předchozí dílo autora : Jitřní

» autoři online
človiček, Sasanka
» narozeniny
Bambule [16], Kaimu [16], adusa [16], skrattka [16], Jokynka [15], Jaroslav Morava [15], klučé [12], DoPaPl [9], Tzina [7]
» řekli o sobě
Liss Durman řekla o veronika :
Veruuu.. To je opravdu hodně těžký se vyjádřit, ale pokusim se. Píšeš skvělý dílka, líbí se mi jejich nezapomenutelná atmosféra, která mi zůstává v hlavě ještě dlouho potom. Na nic si nehraješ, všechno ti jde od srdce a nejspíš proto tě mám tak ráda.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Weichtier - Oči v dešti

Weichtier - Oči v dešti

velikost : 1024 1280 1680 1920



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku