přidáno 08.03.2021
hodnoceno 3
čteno 584(12)
posláno 0
Po obědě za námi přijeli brácha s Eliškou a malým Filipem, který do toho smutku a beznaděje kolem vnesl tříleté světlo, bezstarostnost a všechno to, co souvisí s dětstvím. Hlavou mi prolétlo, jak dlouho asi bude mít po boku své rodiče on, jaký vztah si k nim během života vytvoří, a jak bude jednou prožívat jejich ztrátu?
Házeli jsme si na zahradě s balonkem a Filípek za ním nemotorně, ale s o to větší radostí běhal, skotačil a smál se, protože děti svět vidí jen z malé výšky...
přidáno 27.02.2023 - 08:29
Z malé výšky, ale s o to většími emocemi. Motivace ho doprovodit co nejdál to půjde, bohužel některé věci se ovlivnit nedají.
přidáno 11.04.2021 - 15:54
Je to plné náhlého smutku, až mi přijde skoro nevhodné cokoliv k tomu psát. Snad jen...že naděje je. Třeba právě v podobě dětských očí. Že se stačí dívat. Do sebe samého. Že tam jsou kořeny. Duše. Kořeny začátků, smutků i ztrát.
(Drž se.)
přidáno 23.03.2021 - 16:27
Jako miniatura mi to nepřijde.. i tak líbí..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Odpoledne : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Roklemi
Předchozí dílo autora : Poslepu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku