|
bezčasí// no future
 20.07.2020 6 815(25) 0 |
žárlím na každodenní realitu -
nelze se prát s únavou
nákupem
nekonečným rozhodováním co k večeři
nutností vyklidit kočičí záchody
nezbývá čas
utvářet mytologii nás
večer se příběh zacyklí
poezie propadá
cedníkem všednosti, kolotočem prášků
dírou po sdílení
absencí vzájemnosti
(zdál se ti sen o prázdnu ve mně
věz že se ho bojím ještě víc)
nesměřujem
budoucna hypotetická a vzdálená
stíní zoufalství přítomnosti
je třeba sebrat odvahu a truchlit
je třeba sebrat odvahu
vymíráme
nelze se prát s únavou
nákupem
nekonečným rozhodováním co k večeři
nutností vyklidit kočičí záchody
nezbývá čas
utvářet mytologii nás
večer se příběh zacyklí
poezie propadá
cedníkem všednosti, kolotočem prášků
dírou po sdílení
absencí vzájemnosti
(zdál se ti sen o prázdnu ve mně
věz že se ho bojím ještě víc)
nesměřujem
budoucna hypotetická a vzdálená
stíní zoufalství přítomnosti
je třeba sebrat odvahu a truchlit
je třeba sebrat odvahu
vymíráme
26.07.2020 - 21:17kmotrov: k tomu aby mohl člověk truchlit je nutné připustit si ztrátu, a upřímně si něco odtruchlit je nutné pro přijetí prázdná a integraci do životní zkušenosti. tyjo, zním jak kubler rossová. každopádně, tak jsem to myslela. dovolit si podívat se nezastrenyma očima.
21.07.2020 - 09:34Máš to hezky napsané. Volný verš má má spád, nesklouzáváš k rýmům. Bojíš se prázdna v Tobě, pro mne je prázdno ve mně to nejcennější co mám. Bez něj bych nenapsal žádnou báseň. Život je neuvěřitelně rozmanitý a slova ho nedokáží pokrýt. Slovo prázdno může mít negativní i pozitivní hodnotu, ale pořád to je jen slovo.
Nesedí mi:
je třeba sebrat odvahu a truchlit. Neboť kdo potřebuje k truchlení sbírat odvahu, netruchlí upřímně. Nebo naopak, komu se podaří sebrat odvahu nejspíš nebude ztrácet čas truchlením.
Nesedí mi:
je třeba sebrat odvahu a truchlit. Neboť kdo potřebuje k truchlení sbírat odvahu, netruchlí upřímně. Nebo naopak, komu se podaří sebrat odvahu nejspíš nebude ztrácet čas truchlením.
21.07.2020 - 07:09To se asi dotkne každého. Popis všednosti (naprosto rozumím) a vyústění do smutné svíravosti.
Výborné.
Výborné.
20.07.2020 - 21:55Není úplně jen na jedno přečtení, tedy alespoň v mém případě. Ale po několikátém jsem jí propadla. I když je mi z ní tak nějak ouzko, hrozně se mě dotýká.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
karavela v bezvětří : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : exile
Předchozí dílo autora : podzimní ráno
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Daisy Moore» narozeniny
Noira [16], Mins [16], TualKraplak [15], jannulka8 [14], Hellhor [13], Oxfethriel [13], Lisbeth S. [13], silver_fox [12], Tereza Vlašánková [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
