10.04.2020 1 598(11) 0 |
nikdo tu neřve a nedrásá mi nervy
to ticho že mluvíš s pilíři
respirium má svou vlastní modrou mši
za rohem nikdo nekouří
známý chlapec stojí před vrátnicí
mává hodinám
mává budově která nás vyvrhla a spí
stojí tam každé ráno sám a pak
když se rozhodne navštívit knihovnu zjistí
že tam už taky není kudy
chápe proč nikdo nepřijde ?
kde jsou děti a kam půjdeme my?
ještě chvíli mi bude smutno než se zotavím
mám příliš dílků sesbíraných z láhví
které neumím vykotlat z hlavy a dlaní
v noci bývám nejkřehčí - řeklo by mi tělo
nechápu proč by mi zamával tak rád
a já ne a ne přijít - řekla by mi duše
-
ještě pár hodin a možná budu vzhůru
vše zmizí a svět zas poběží
bez etiket a kolků a jen jedno ranní cigáro
mi dovolí trochu hřešit
zase tak moc už neblbnu
jenom se někdy opiju a cvičím gymnastiku v kuchyni
bolí mě pak nohy a divím se že žiju
pouštím sousedce punkový kapely skrz lodžii
nebo si ulomím příliš velký klády snů
to by se nemělo
pak z toho neusnu a mám sama sebe
za pitomou atrapu svých cílů
občas se zasměju
svět je úzký a pár týdnů se promítá do číselných grafů
těm já moc nefandím
musím být ještě člověkem
a tak čtu na dálku s vietnamským klukem
ve slabikáři o Ájiných snech
a ani jeden kolikrát nevíme co vlastně děláme
telefon má zrnité jádro zvuku
rodina se komíhá letem světem okolo
všichni jsme daleko a držíme jen na drátech
nemohu víc než chodit dokola - řeklo tělo
nemohu víc než psát a loudit
výhled na druhou stranu vesmíru - řekla duše
ještě pár hodin
a možná se všichni vrátíme
to ticho že mluvíš s pilíři
respirium má svou vlastní modrou mši
za rohem nikdo nekouří
známý chlapec stojí před vrátnicí
mává hodinám
mává budově která nás vyvrhla a spí
stojí tam každé ráno sám a pak
když se rozhodne navštívit knihovnu zjistí
že tam už taky není kudy
chápe proč nikdo nepřijde ?
kde jsou děti a kam půjdeme my?
ještě chvíli mi bude smutno než se zotavím
mám příliš dílků sesbíraných z láhví
které neumím vykotlat z hlavy a dlaní
v noci bývám nejkřehčí - řeklo by mi tělo
nechápu proč by mi zamával tak rád
a já ne a ne přijít - řekla by mi duše
-
ještě pár hodin a možná budu vzhůru
vše zmizí a svět zas poběží
bez etiket a kolků a jen jedno ranní cigáro
mi dovolí trochu hřešit
zase tak moc už neblbnu
jenom se někdy opiju a cvičím gymnastiku v kuchyni
bolí mě pak nohy a divím se že žiju
pouštím sousedce punkový kapely skrz lodžii
nebo si ulomím příliš velký klády snů
to by se nemělo
pak z toho neusnu a mám sama sebe
za pitomou atrapu svých cílů
občas se zasměju
svět je úzký a pár týdnů se promítá do číselných grafů
těm já moc nefandím
musím být ještě člověkem
a tak čtu na dálku s vietnamským klukem
ve slabikáři o Ájiných snech
a ani jeden kolikrát nevíme co vlastně děláme
telefon má zrnité jádro zvuku
rodina se komíhá letem světem okolo
všichni jsme daleko a držíme jen na drátech
nemohu víc než chodit dokola - řeklo tělo
nemohu víc než psát a loudit
výhled na druhou stranu vesmíru - řekla duše
ještě pár hodin
a možná se všichni vrátíme
Všechno je dnes trochu jinak : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : A pak ...
Předchozí dílo autora : Já a moje kočky
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Missheel [16], kytička [16], Anny [16], Princezna [15], VolnýPád [8], Milovník ticha [2]» řekli o sobě
Singularis řekla o VKate :Má vynikající literární styl, její díla jsou důkladně promyšlená a mají logickou stavbu. Dává si na nich záležet a nechybí jí ani smysl pro humor ani cit pro to, kdy jej použít. :-) Její román o princezně Nie, která se zamilovala do dívky, ale zlý král ji nutil do sňatku s princem Viktorem, patří k mým nejoblíbenějším delším dílům na Psancích a mohu jej doporučit všem, komu není lesbická láska proti mysli.