 24.02.2020 2 581(8) 0 |
Ležím a bojím se dýchat znatelněji, než je nutné, abych nerozvířila usychající stopu včerejška. Již zcela probuzený den netrpělivě podupává před mou postelí. Jen když odchází něco krásného si uvědomím, že jsem ještě stále nezapomněla, jak člověk může být šťastný. Je to jednoduché, to je na tom to nejtěžší. Prohlížím si pokrčenou a roztrhanou kůži na rukou, jíž odpudivě prosakuje připomínka mé slabosti. Úsměv mi povadne a dočista odezní.
15.03.2020 - 11:56Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
pešu [15], modroocko [15], VKate [13], "Autor"sám [13], Chelli [12], Dragonfly [10], Z vína korek [10], Benea [9], Ari [8], Katekutaka [1]» řekli o sobě
colorka řekla o Králíček :Ali, jsi jedna z nejhodnějších slečen, který jsem kdy potkala. Jsem moc ráda, že tě znám, protože můj život bez tebe by byl jak kafe bez cukru. ;)
