... je to tak...
přidáno 21.10.2019
hodnoceno 0
čteno 740(9)
posláno 0
Pripútaj ma k sebe, drahý.

Prosím.


Naveky.


Už nechcem byť voľná.
Túžim patriť k tebe.
Navždy.

(Pri tej predstave mám slastný pocit)

Vezmi putá a spoločne naše ruky spútaj.
Láska moja, ani chvíľu neváhaj!
Obe objím nad zápästím
chladným kovom; -
neboj sa, že by sme ich zmáčali
slanou vodou. Nebudú sa dlho
trápiť žiaľom zbytočne: Naše
dlane potešia sa navzájom
nežným dotykom.

V časoch ponorkovej choroby, keď
už polezú si na nervy, obrátia sa
k sebe chrbtom ruky.
Keď si budú chcieť ospravedlniť,
jemne sa chytia za prsty, aby si
mohli odpustiť. Žiť so spriaznenou
dušou iskrivo pokojne s vášnivým
mierom v duši je aj naším cieľom, nie?

(Spoločne užívať si mlčanie je
vlastne tiež umenie.)

Bude tvoja ruka ľúbiť tú moju, keď
na nej o pár rokov vrásky dozrejú?

To je tá odveká dilema lásky:
Či naozaj vydrží navždy.

Milujem ťa, drahý.

ikonka sbírka Ze sbírky: Svetielku

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Slobodná láskou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nik Ťa nenahradí
Předchozí dílo autora : Stačí tak málo...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku