přidáno 01.11.2018
hodnoceno 2
čteno 1231(15)
posláno 0
Svět se mi změnil
v nekonečný obraz

vpíjím se jak pigment
do mlhy
do mraků z akvarelu

do vrcholů hor
co nás už nezraní

do větru co přináší
v částech prachu
poznání

chytni mě za ruku
a pojďme tvořit
společné dílo
pod jedním nebem

a až za obzorem
shoří slunce

já s pokorou uvařím
ty prostřeš na stůl
a společnou modlitbou
ztišíme noc

ještě je daleko do léta
srdeční krajina však
pomalu rozkvétá
přidáno 20.11.2018 - 17:29
Yana: Děkuji, že jsi to pochopila. A jak nás teprve může změnit znovu-nalezená láska k životu!
přidáno 06.11.2018 - 19:17
láska, ta nás vždycky změní, jsme to stále my, ale jiní, lepší, krásnější, rozkvetlejší, vnímám z té básničky zvláštní klid, nechci napsat smíření ale něco v tom smyslu, taky pokoru a uspokojení, je krásná

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Proměněná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zlatošedá
Předchozí dílo autora : Mezi sopkami a indiány

» autoři online
štiler
» narozeniny
Zdenek39 [14], pk1w5_cz [12], Jenik825 [11], Aiury [11], DEment [11], paulo [1]
» řekli o sobě
Severak řekl o tlachapoud :
Střez, střez se Tlachapouda, milý synu. Má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap. -- Lewis Carrol: Alenka v říši divů (a za zrcadlem) (v překladu Aloyse a Hany Skoumalových)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku