 26.10.2018 6 897(12) 0 |
opuštěný noční tunely
Praha přilepená k zemi
pomíjivý otisky prstů na skle
na mojí kůži
po nitech vlasů
dolů
je tak těžký se ptát
sbírat z podzimní země
a netlít pod spadaným
listím
psát svoje druhý jméno
po zdech tvojí rukou
jemně
jestli už nemůžeš-
nedýchej
Praha přilepená k zemi
pomíjivý otisky prstů na skle
na mojí kůži
po nitech vlasů
dolů
je tak těžký se ptát
sbírat z podzimní země
a netlít pod spadaným
listím
psát svoje druhý jméno
po zdech tvojí rukou
jemně
jestli už nemůžeš-
nedýchej
27.10.2018 - 12:32"...Praha přilepená k zemi..." to se mi líbí a tak nějak to prozrazuje všechno o letošním podzimu
27.10.2018 - 11:06Hezké... tím autobusem jsem mnohokrát jela, tak si to i tak nějak představuji. Zajímavě napsané.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
136, směr Jižní Město : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : teď
Předchozí dílo autora : když píšu
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bambule [16], Kaimu [16], adusa [16], skrattka [16], Jokynka [15], Jaroslav Morava [15], klučé [12], DoPaPl [9], Tzina [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
