|
(...)
 05.10.2018 5 951(14) 0 |
Jak dlouho ještě?
Připouštíš, že jsi se nezeptala.
Kapky exotických částic
dál bez plánu dopadají
na práh z modrého dřeva.
Broušené rámy zrcadel
nepomáhají pohledu za ně.
Šestá planeta dávno nemá prstence.
Připouštíš, že jsi se nezeptala.
Připouštíš, že jsi se nezeptala.
Kapky exotických částic
dál bez plánu dopadají
na práh z modrého dřeva.
Broušené rámy zrcadel
nepomáhají pohledu za ně.
Šestá planeta dávno nemá prstence.
Připouštíš, že jsi se nezeptala.
08.10.2018 - 19:46To je vážně nádherné! Hrozně se mi líbí ty obrazy, hlavně zrcadla...
07.10.2018 - 17:28Pociťuji nepřekonatelnou touhu zeptat se, jak zněla otázka, kterou "ona" nepoložila. Takže: Jak zněla ona otázka, kterou "ona" nepoložila?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Před závorkou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Citronový den
Předchozí dílo autora : 1+1 nejsou 2
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [11], Athar [9], Niemand [8]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
