 25.08.2018 10 993(12) 0 |
Můžu se cítit zamilovaná?
i když nejsem?
Objekt mé lásky není.
Proč cítím motýlky v břiše?
srdce mi nebuší tiše
spíš se snaží vybít se ven.
Jsem zamilovaná, ale nevím do koho
Jsem zamilovaná, tak moc.
Když se otočím, abych mého duší spřízněného tvora políbila
zjistím, že není.
Jak vypadá?
nemám ponětí.
Hledám v hlavě vizuální shodu s pocitem, jenž mám.
Hledám, ale nenalézám.
Chci tě obejmou, ale nejsi
Chci tě políbit, ale nejsi
Nejsi, nejsi, ty tu zatraceně nejsi
Kde jsi?!
A kdo jsi?!
Miluju tě a možná se ani neznáme
Miluju tě, možná jsme už dávno přátelé
Miluju tě, ale sakra! Já nevím, kdo jsi.
Paralýza co zahalila mé tělo.
Pocit štěstí, že okusit lásku může.
Pocit děsu, když nejsi
nechci milovat jen tak do vzduchu
Kde jsi?!
A kdo jsi?!
i když nejsem?
Objekt mé lásky není.
Proč cítím motýlky v břiše?
srdce mi nebuší tiše
spíš se snaží vybít se ven.
Jsem zamilovaná, ale nevím do koho
Jsem zamilovaná, tak moc.
Když se otočím, abych mého duší spřízněného tvora políbila
zjistím, že není.
Jak vypadá?
nemám ponětí.
Hledám v hlavě vizuální shodu s pocitem, jenž mám.
Hledám, ale nenalézám.
Chci tě obejmou, ale nejsi
Chci tě políbit, ale nejsi
Nejsi, nejsi, ty tu zatraceně nejsi
Kde jsi?!
A kdo jsi?!
Miluju tě a možná se ani neznáme
Miluju tě, možná jsme už dávno přátelé
Miluju tě, ale sakra! Já nevím, kdo jsi.
Paralýza co zahalila mé tělo.
Pocit štěstí, že okusit lásku může.
Pocit děsu, když nejsi
nechci milovat jen tak do vzduchu
Kde jsi?!
A kdo jsi?!
30.09.2018 - 21:23Sakra, tohle je vážně dobré. Líbí se mi to.
Přečetl jsem si to několikrát a... nevím, co k tomu říct víc...
možná jen, že si to rád přečtu znovu (a ne jen jednou).
Přečetl jsem si to několikrát a... nevím, co k tomu říct víc...
možná jen, že si to rád přečtu znovu (a ne jen jednou).
26.08.2018 - 15:24Lilyodjinud: Aha. To je dost pravděpodobné, metafory nechápu často. V tom případě se omlouvám.
26.08.2018 - 15:22Singularis: Pohybuju se v oblasti elektrotechniky, takže vím co to znamená. Jde zjevně pouze o nepochopenou metaforu.
26.08.2018 - 15:17Zaujalo... lehce schizofrenní, ale myšlenka, kterou stojí za to prozkoumat... ;-)
Cítím se tak... jako... že by...
Zamilovaná do potřeby milovat...
Cítím se tak... jako... že by...
Zamilovaná do potřeby milovat...
26.08.2018 - 15:16Chápu. Je to hodně zvláštní pocit. A ten název se k tomu moc hodí (technické podrobnosti na https://cs.wikipedia.org/wiki/HTTP_404 ).
25.08.2018 - 22:44Severak: Ono to není pro mě tak moc smutné. Je to psané jako příběh emoce, která je i veselá i smutná i děsivá i uklidňující. Každopádně děkuji! :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Error #404 - Soubor nenalezen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Silniční / O kamionu za okny
Předchozí dílo autora : NE(ZÁPORNÁ)
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Sasanka» narozeniny
Sof182 [13], slecnaJulie [13], jedenjenda23 [12], kočičák [11], Danny [11], bludička [10], maxmilian.horak [10], elementarnicas [7], Nana [6], ViLyam [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
