 08.06.2018 2 1078(9) 0 |
Naše víra v nás, žije zas a zas,
noc rozkvétá a hodiny měří náš čas,
začíná den, opona se otevírá.
Mlčíš v ranním tichu,
jen tak klidně bez ostychu,
laskáš mi mé tělo a mou tvář.
Snad mile tušíš,
že jsem šťastná zas,
na hlavě mám svatozář.
Třpytky ranní rosy,
zdobí nohy mé,
kéž by to tak bylo a zůstane.
Kapkami rosy procházím,
slza z radosti, smích,
jak blízký je mi každý z nich,
jdu dál ranní rosou,
s úsměvem a slzou na tváři,
ať slunce na mne zazáří.
11.06.2018 - 12:02Moc ti díky, jsi vždy milý človíček. Ani nevíš, jak to člověka pohladí na duši. Ale pokud člověk miluje a má rodinu kolem sebe, tak je to vždy prima. Já si věk nepřipouštím. Jen už v tenis hraji jen pink sem a pink tam, plavu pomaleji a nekraluji o závod, halt tak to je, ale důležité je cítit se fajn a mít pozitivní myšlenky. Přeji ti hezký den prozářený sluníčkem !
11.06.2018 - 11:48Vždycky po tvé básni kouknu na tvojí fotku,a řeknu si rajcovní to ženská vskutku.máš mladistvý projev.Skoro bych řekl,že to píše romantická školačka.K tvému prospěchu samozřejmě.Gratuluji k mladé duši
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Víra v nás : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Krasosmutnění v nás
Předchozí dílo autora : Vyprávím 3.
