přidáno 01.06.2008
hodnoceno 0
čteno 903(12)
posláno 0
Kde jsme my, a kam se mohou zatoulat naše myšlenky na své vesmírné pouti? Ta cesta našich molekul a atomů je nekonečná!
Vzdorovat jí je popřením vlastní podstaty, jíž jsme tvořeni.

Je krásné mít ženu pro níž je muž láskou,
je to láska, když přátelství mezi nimi vnikne!
Ta první vytváří Rody, ta druhá je chrání.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Okamžik před polednem. Naším...... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : já byl na dně
Předchozí dílo autora : vědecko poetický pokrok

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku