 09.02.2018 4 774(15) 0 |
Přátelé,
trochu víc, že?
Doteky pod korunami stromů.
Ale pak zas každý sám za sebe,
beze slov domů.
Mám tě plnou hlavu,
tolik otázek.
Vzpomeneš si někdy na mě?
Když jsme každý sám.
Nebo jsem pro tebe jen mladá dáma,
na zpříjemnění letních večerů?
Možná kdyby jsme jednou udrželi kůži od sebe,
možná pak bychom viděli,
co je a není.
Našli bychom kousky odpovědí,
které pod doteky mizí.
Cítíš, jak má kůže hoří?
Pokud hoří i v tobě,
ignoruješ ten plamen,
ze strachu,
že se spálíš.
trochu víc, že?
Doteky pod korunami stromů.
Ale pak zas každý sám za sebe,
beze slov domů.
Mám tě plnou hlavu,
tolik otázek.
Vzpomeneš si někdy na mě?
Když jsme každý sám.
Nebo jsem pro tebe jen mladá dáma,
na zpříjemnění letních večerů?
Možná kdyby jsme jednou udrželi kůži od sebe,
možná pak bychom viděli,
co je a není.
Našli bychom kousky odpovědí,
které pod doteky mizí.
Cítíš, jak má kůže hoří?
Pokud hoří i v tobě,
ignoruješ ten plamen,
ze strachu,
že se spálíš.
14.02.2018 - 14:58Krásná, naprosto rozumím. Třetí odstavec se mi moc líbí. Kousky odpověďí? To je přesně to, že pravdy je až moc často jen část. Oceňuji, že jsi našla jiný příměr k "neúplné pravdě", není tam (pro mě) žádné klišé.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kousky odpovědí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Virus
Předchozí dílo autora : Co když jenom mlčí?
