|
Jedna klasičtější
 05.02.2018 4 1264(15) 0 |
Světlo sklízí hvězdy z oblohy,
měsíc už dozrál, padá dolů,
padá, letí, kouká na bohy,
zhasl a pláče rosu bolu.
Střídá ho slunce, mladé, svěží,
dere se nahoru po mracích,
zatím je tiše, dýchá stěží,
hrom by ho smetl, jak burácí.
Už červenají jeho líce,
je stále větší, je stále výš,
pojď ke mně blíž, uvidíš více,
pojď ke mně blíže, uvidíš spíš.
Všechno je rudé, všechno se budí,
živí i mrtví, bohatí, chudí,
krev ze slunce do nebe se vlívá,
já sleduju, jak se rozednívá.
měsíc už dozrál, padá dolů,
padá, letí, kouká na bohy,
zhasl a pláče rosu bolu.
Střídá ho slunce, mladé, svěží,
dere se nahoru po mracích,
zatím je tiše, dýchá stěží,
hrom by ho smetl, jak burácí.
Už červenají jeho líce,
je stále větší, je stále výš,
pojď ke mně blíž, uvidíš více,
pojď ke mně blíže, uvidíš spíš.
Všechno je rudé, všechno se budí,
živí i mrtví, bohatí, chudí,
krev ze slunce do nebe se vlívá,
já sleduju, jak se rozednívá.
05.02.2018 - 21:22Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozbřesk : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Co člověka napadá o půlnoci
Předchozí dílo autora : Zvířátko, které by každý chtěl
