 01.09.2017 0 1130(9) 0 |
Vzpomínky sic zreznou
pod tíhou let,
zesinaj nám křídla,
spolknem pár lží a pravdu si necháme uplavat,
přesto však nepřestanu ti závidět,
jak se ti pokaždý do tváře rozuteklo stádo hvězd
Chtěla jsem je všechny pochytat,
ale nechal sis mne uletět
pod tíhou let,
zesinaj nám křídla,
spolknem pár lží a pravdu si necháme uplavat,
přesto však nepřestanu ti závidět,
jak se ti pokaždý do tváře rozuteklo stádo hvězd
Chtěla jsem je všechny pochytat,
ale nechal sis mne uletět
Ze sbírky: Na p(o/ů)li pravdyJeště nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
.... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : un asesino de mis intenciones
Předchozí dílo autora : Elegie na 21. století
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.
