 04.05.2017 1 623(5) 0 |
Rozluky
Chcel by som žiť bez rozlúk.
V zatvorenom kruhu.
Bez vzdychov čo vlnia hruď,
nepoznať smútky, trud,
plaviť len jeden prúd,
mať c očiach slnka stuhu.
Veľmi chcem zabudnúť,
/ viem, že vyznávam blud /,
že v žití neistom
lúčim sa s každým dňom.
Obraz i rám
Každý človek je obraz i rám.
Nenapodobiteľný.
Sám.
Jak odblesk slnka na skle v odraze.
Žiari cez priezračnosť,
prach i cez sadze.
Seba samého jak svetlo cez oblok.
Originál vo vnútri.
Gýč navonok.
Anna Vodičková
Chcel by som žiť bez rozlúk.
V zatvorenom kruhu.
Bez vzdychov čo vlnia hruď,
nepoznať smútky, trud,
plaviť len jeden prúd,
mať c očiach slnka stuhu.
Veľmi chcem zabudnúť,
/ viem, že vyznávam blud /,
že v žití neistom
lúčim sa s každým dňom.
Obraz i rám
Každý človek je obraz i rám.
Nenapodobiteľný.
Sám.
Jak odblesk slnka na skle v odraze.
Žiari cez priezračnosť,
prach i cez sadze.
Seba samého jak svetlo cez oblok.
Originál vo vnútri.
Gýč navonok.
Anna Vodičková
Ze sbírky: O živote a všetko okolo neho
05.05.2017 - 11:12Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozluky, Obraz i rám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zvolanie
Předchozí dílo autora : Verše o plači
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tyrkenit [16], dengu [3], Vanessa J. [3]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
