přidáno 15.06.2016
hodnoceno 0
čteno 728(3)
posláno 0
Klič se mi zalomil v zámku to je šílený
a já zůstal uvězněný
v kostce skleněný
nedá se nikam hnout můžu
tu jen tak stát
a čekat na zázrak

Jestli mě ale nevysvobodí
mé tělo nenajdou
já propadám se tou nekonečnou tmou
proč jsem tu zavřený
a nemůžu zpátky
snad ještě uvidím slunce
a uslyším zpívat ptáky

Ta kostka
je mojí skleněnou rakví
asi jsem dostal to co mi patří
proč musím prožívat
ty strašná muka
bolí mě hlava a svrbí mě ruka
těžký nádech
a hlasitý vzdech
to již začal v mém těle
účinkovat ten smrtelný jed
kolik času mi zbývá já
se teď ptám
a oddávám se představám

hodina za hodinou
pomalu plyne
vše se zdá tak jiné
konec už nastává krev mi
teče z uší
a chlápek co mě kamerou sleduje
směje se a říká si
že mi smrt sluší.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Skleněná kostka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Romantická noc
Předchozí dílo autora : Pohyby co jsou pro mě stále záhadou

» narozeniny
Peter.Bell [13], tulislečna [11], Witch of Darkness [10], Gabriela [9], Samuel Rain [9], Barbora [9], ježek [8], Vojta Frajer [6]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku