|
Upřímně? Ani mě to nebaví. Člověk si furt odmítá přiznat, jaká je troska. Fuj.
 11.05.2016 7 873(17) 0 |
Stačí ti jeden den,
aby ses zas mohl
cítit sám.
Kdy ostatní dny
si odmítám přiznat
že jsem opuštěná
jako štěně.
A pak,
že to nejde vidět.
A přiznat si.
Že jsem
Sama.
aby ses zas mohl
cítit sám.
Kdy ostatní dny
si odmítám přiznat
že jsem opuštěná
jako štěně.
A pak,
že to nejde vidět.
A přiznat si.
Že jsem
Sama.
12.05.2016 - 10:56puero: Někdy ti fakticky nerozumím, tak se divím, když ti rozumím nyní.
12.05.2016 - 05:57Samota je dost možná spíše prozření z falešné iluze, že sama někdy taky nejsi. Potřebujeme přípojku do neokortexu, připojit se na matrix a nějak sladit svoje potřeby s úlem. Užívej si přirozenost stavu osamění. Všechno v přírodě (snad kromě dětí) je samo. Na všechno.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jeden den : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vodní živel
Předchozí dílo autora : Pro inspiraci nepotřebuju chodit daleko
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Lotka» narozeniny
wonderful [16], NikolletkaDeer [14], Honiik [11], Rächer [11], petsyk [10], Rainbow [9], Camila [8], PetraJelinkova [8], Vysoký dloouhán [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
