|
blaaa blaaa
 20.03.2016 14 1081(24) 0 |
nechci tu planě naříkat
prostě mě to jenom se*e
že pro chvilku slávy
zvrhle se baví
osud
či jak se tomu zmetku říká
prostě žádná romantika!
do životů našich vepsaný
přes marné snahy platný
bez výjimky!
co pak člověk zmůže?
- sakra!
ještě, že mám ve skříni
jedny fešný holínky!
už zase skáču přes kaluže
prostě mě to jenom se*e
že pro chvilku slávy
zvrhle se baví
osud
či jak se tomu zmetku říká
prostě žádná romantika!
do životů našich vepsaný
přes marné snahy platný
bez výjimky!
co pak člověk zmůže?
- sakra!
ještě, že mám ve skříni
jedny fešný holínky!
už zase skáču přes kaluže
Ze sbírky: Všehomíra
21.03.2016 - 17:31A42: no vidíš.. a zrovna tahle báseň neměla žádné velké ambice, je to jen snůška vytočených slov.. díky za reakci :-)
21.03.2016 - 12:49Amelie M.: Víc ze života to snad ani být nemohlo. Doufám že ty holínky jsou aspoň značkové. :-))
Jdu si to uložit.
Jdu si to uložit.
20.03.2016 - 20:31Knížku Už zase skáču přes kaluže jsem jako malá naprosto milovala. Pěkné.
20.03.2016 - 17:53Líbí se mi svou přímočarostí bez příkras - přemýšlím, že se brodím většinu času jen ty holínky mi chybí :-)
20.03.2016 - 16:30Ještě že se v tom blátě a v loužích dá občas najít i něco cenného, prostě něco, co stojí zato .)
Pro mě fajnové dílko s hlubokým podtextem :)
Pro mě fajnové dílko s hlubokým podtextem :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z bláta do louže : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jak jsme psali domácí úkol
Předchozí dílo autora : Strašák
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
štiler» narozeniny
VITANA [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
