|
"Odloučení je tak bolestné proto, že naše duše jsou spojené. Možná vždycky byly a budou. Třeba jsme před tímto životem už žili tisíc životů a v každém z nich jsme nacházeli jeden druhého. A možná jsem vždycky byli od sebe násilím odloučeni ze stejných důvodů. Znamená to, že tohle rozloučení je nejen rozloučením po uplynulých deseti tisících letech, nýbrž i předehrou k tomu, co přijde."
- Nicholas Sparks
 03.06.2015 5 984(10) 0 |
Ztácím se - tiše v zapomnění.
Tam skončí každý z nás.
Nesmutni.
Přijde den a my.
Znovu se setkáme - tak, jako kdysi.
Tváří v tvář.
A přesto. Zcela jiní.
Pak možná - s osudem srozumnění
znovu podlehneme jediné z krás.
Nesmutni.
To přeci konec není.
Znovu se setkáme - tak, jako nyní.
Tak, jako v každý čas.
Než upadneme v zapomnění.
A před tím, než dostaneme novou tvář.
Protože já a ty.
I když ostatní se mění.
Zůstáváme propojeni a osud svádí nás.
Tam skončí každý z nás.
Nesmutni.
Přijde den a my.
Znovu se setkáme - tak, jako kdysi.
Tváří v tvář.
A přesto. Zcela jiní.
Pak možná - s osudem srozumnění
znovu podlehneme jediné z krás.
Nesmutni.
To přeci konec není.
Znovu se setkáme - tak, jako nyní.
Tak, jako v každý čas.
Než upadneme v zapomnění.
A před tím, než dostaneme novou tvář.
Protože já a ty.
I když ostatní se mění.
Zůstáváme propojeni a osud svádí nás.
04.06.2015 - 11:39Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdysi, tak jako nyní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jen malé nekonečno
Předchozí dílo autora : Postrádám (A to je únavné)
