přidáno 24.02.2015
hodnoceno 5
čteno 839(10)
posláno 0
Pozorovat hvězdy už mi nestačí
jsou všude kolem mě
a až mi nenápadně naznačí
že hluboká je noc
budu vědět, že slunce spí
nezní to zas tak dojemně
možná trochu, ale né moc

Před rozedněním mě znovu opustí
a já dostanu strach
jakto že denní světlo dopustí
abych měl hvězdy rád?
snad vrátí se po setmění
rozzáří mapy hvězdných drah
a snad to bude napořád

Měsíc se snaží upoutat pozornost
na mě to neplatí
já nebudu mít nikdy dost
schovám se mu za velký vůz
mléčnou dráhu ve sklenici
neopatrně převrátí
a vylije ji na ubrus

Potřeboval bych se dostat trochu blíž
kéž by to nějak šlo
snad kdyby hvězdy byly níž
pokud možno až na dosah
kousek pro štěstí ulomit
kdyby mě štěstí nenašlo
zmizel bych jako hvězdný prach
přidáno 25.02.2015 - 10:04
Hvězdy mě nikdy nepřestanou fascinovat..hezká báseň:)
přidáno 24.02.2015 - 14:02
pochopitelné
přidáno 24.02.2015 - 11:26
Mně se tahle báseň líbí... :-) ... mluví jazykem, který je mi blízký a srozumitelný.
přidáno 24.02.2015 - 11:22
Hvězdy... vzpomněla jsem si na jeden ze svých oblíbených filmů, "Učitelé z hvězd" ( http://www.csfd.cz/film/317575-ucitele-z-hvezd/ ) ... Možná tudy někudy vede cesta, jak se dostat k hvězdám trochu blíž. Aspoň pro mě ano...
přidáno 24.02.2015 - 09:28
Mám docela práci se tvými básněmi tak nějak prokousat. Čím to je? Možná, že osmadvaceti verši, které nejsou sami o sobě moc zvukomalebné, vyjadřuješ něco, na co by stačilo čtyřverší. Takovéto básni, podle mého názoru, sluší už nějaký vývoj, nějaká gradace, nějaká pointa..., prostě něco...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hvězdný prach : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Volní jako ptáci
Předchozí dílo autora : Hořkost

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
VITANA [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku