 17.02.2015 5 945(10) 0 |
Kde zeď není,
tam je vystavěna.
Z kamenů, z cihel, betonu...
...jen aby bytost
svobodná mohla býti polapena...
...do nepravd, útisku,
nesmyslných zákonů.
Kde zeď je,
tam je povalena.
Beranidly, děly, hlavami...
...aby bytost vězněná byla ulovena...
vlastními úvahami...
...o smrti občas, o životě stále.
Člověk, tvůrce a ničitel...
nespokojen s mocí, nespokojen s málem.
Člověk, stavitel...
překrásně útulných, velkých cel...
tam je vystavěna.
Z kamenů, z cihel, betonu...
...jen aby bytost
svobodná mohla býti polapena...
...do nepravd, útisku,
nesmyslných zákonů.
Kde zeď je,
tam je povalena.
Beranidly, děly, hlavami...
...aby bytost vězněná byla ulovena...
vlastními úvahami...
...o smrti občas, o životě stále.
Člověk, tvůrce a ničitel...
nespokojen s mocí, nespokojen s málem.
Člověk, stavitel...
překrásně útulných, velkých cel...
19.02.2015 - 11:25Nespokojenost s vlastní celou Tě pozvedne k lepším zítřkům a nebo uvrhne do záhuby... Jenže to nikdy nevíš předem.
17.02.2015 - 22:46rozproudil jsi moje myšlenky možná více směry než byl úmysl, takže k zamyšlení nad člověkem je to pro mě dobrá báseň, popravdě ji čtu stále dokola a pokaždé mě napadají další a další možnosti
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Člověk : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Konec dne
Předchozí dílo autora : Vnitřní neklid
