přidáno 10.10.2014
hodnoceno 16
čteno 1228(18)
posláno 0
Masajský válečník stojí na jedné noze

Akáty kvetou a voní po úvoze

Rez půdy spláchly deště do koryta řeky

Koruny stromů hledí do paseky

Étherem malátný zde motýl poletuje

Ticho tříští se, všude spousta střepů tu je

A chmýří pampelišek víří po obloze
přidáno 09.11.2014 - 16:37
čtu básen podruhé už po přečtení věech těch komentářů a hlavně vysv+tlení a říkám: krásná...
přidáno 15.10.2014 - 17:17
Jiří Turner: "Obloze", no. Plus předešlý přizpůsobený slovosled ;-) Ale jak píšu, vím, že akrostich není žádná sranda - stejně jako psát na objednávku :-)
přidáno 15.10.2014 - 17:04
S tím kolísavým závěrem jsi to trefila, vnímám to podobně.
Jinak myslím, že kolena budou v pořádku :)
přidáno 15.10.2014 - 16:57
Až na kolísavý závěr - pěkná :-) Taky jsem si dřív pohrávala s akrostichy, takže vím, že je to občas i fuška. Ale tohle je originální a nepříliš nuceně roubované, takže líbí :-) Normálně Tě ještě na starý kolena začnu číst :-D
přidáno 10.10.2014 - 20:48
korálek: Děkuji
přidáno 10.10.2014 - 19:45
hezká - barevná -úplně vidím barvy a děj )
přidáno 10.10.2014 - 17:51
Amelie M.: Děkuji, to mě těší.:)
přidáno 10.10.2014 - 17:39
.. má hezkou atmosféru, tvá báseň.. i mně malinko popletly hlavu jistá slova, která bych možná čekala někde jinde, ale to je mou neznalostí, jak čtu níže, tvé vysvětlení.. jako celek z ní mám vesměs příjemný pocit.. moc se mi líbí tohle spojení "Rez půdy spláchly deště do koryta řeky" :-)
přidáno 10.10.2014 - 17:21
Orionka: No, ono to vyznání vlastně není, jen v té podstatě.:)
přidáno 10.10.2014 - 17:16
taron: Děkuji. S tím Masajem: možná znáš takové ty staré obrázky černošských válečníků s kopím,(od dr. Holuba a pod.) s velkým štítem a s jednou nohou opřenou chodidlem o koleno druhé - a teď to porovnej s nějakým jogínem (vlastně jogínkou) :)
přidáno 10.10.2014 - 17:11
Jiří Turner: Ehm, to jsem si tedy pěkně naběhla s tím tupým dotazem "kde se schovaly?" :) Když jsem raněná slepotou, dobře mi tak! Už vše jasno.
přidáno 10.10.2014 - 17:03
Jiří Turner: Markéta?
Musela jsem si najít, co je akrostich.... - magický význam počátečních slov, písmen....hm...vyznání, už to vše sedí...
Masajský jako pozice jogy? :)))
Dobrý to je...
přidáno 10.10.2014 - 16:34
Orionka: :) To je takový okamžitý nápad - vzpomínka. Jsou to v zásadě pouze volné asociace, s Afrikou to nemá nic společného, éter( lépe éther) je spíše v původním řeckém významu, obraz Masaje se pojí s jednou pozicí jógy atd. Ta básnička vznikla před mnoha lety a v jenom okamžiku, posléze dostala formu akrostichu, což bylo v podstatě velmi soukromé vyznání někomu, kdo byl účasten. Asi ani není moc vhodná na zveřejnění :) V předposledním verši "tu je" musí být kvůli rýmu, ale v tom předešlém je to "tu" asi zbytečné, respektive tam může být něco jiného. V "originále" ani není, tak já ho teda nahradím :).
Děkuji za komentář.
přidáno 10.10.2014 - 15:41
Ještě koukám na kategorii "láska - vyznání", všimla jsem si jí až teď. Originální. Ať hledám, jak hledám, ani lásku, ani vyznání tam nevidím. Kde se schovaly?
přidáno 10.10.2014 - 15:07
Zajímavé :)
přidáno 10.10.2014 - 15:00
Pěkná momentka, s atmosférou... jenom mám problém s lokalizací :). Masajský válečník ukazuje na Afriku, éter to potvrzuje - evokuje polní nemocnici, ale akáty a pampelišky tam nepatří. Působí to skoro schizofrenně, jako by autor byl tělem někde a duchem jinde. A ještě poznámečka k předposlednímu verši: tu mi vedle všude připadá nadbytečné, navíc se opakuje i v předchozím verši. Ale to je detail a možná to jenom špatně vnímám, tajemná euroafrická báseň se mi líbí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Akrostich okamžiku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ráno
Předchozí dílo autora : Lemberk

» autoři online
Hanulka
» narozeniny
targumures [15], Martin Dvořák [14], Minela [14], Eshak [13], Kakuzu [12], Lahváč [10], Filip [6]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku