Letní romance

Kolikrát si představovala, co by se asi stalo, kdyby mu napsala. Věděla, že to, co spolu prožili, nic neznamenalo. Věděla, že to prostě byl jen takový úlet. Vlastně ani nevěděla, jestli si to on ještě pamatuje. Ani ho nemilovala (I když je pravda, že ji vždycky přitahoval). Nehodili se k sobě. Byl o 12 let starší. Ale stejně na něho musela pořád myslet. Pořád dokola si přehrávala tu noc. Nejkrásnější noc, kterou kdy prožila. Byl tak něžný. Připadala si proti němu hrozně nezkušeně. A při tom to zpočátku byla jen nevinná hra.
Vraceli se z hospody. Nebyli opilí, aspoň ne natolik, aby nevěděli, co dělají… Teda, ona rozhodně ne. On nejspíš také ne, ale někdy si říkala, proč to vlastně udělal? Nepřipadala si nějak krásná. Ale na druhou stranu si nechtěla připustit, že by se to stalo jen proto, že hodně pil. A pak, on zas tak moc nepil.
Když přišli do tábora, tak prostě nakonec skončila v jeho stanu. Pořád to byla součást „hry“. Ještě ve stanu se pořád smáli a vymýšleli blbosti. Chtěli, aby si ostatní venku mysleli, že spolu spí, i když věděli, že si to myslet nebudou. Věděli, že oni vědí, že je to jen hra. Prostě ji hráli. Takže si sundal mikinu a pomohl jí sundat bundu a pak svetr. A ty věci postupně hodili ven. Věděli přesně, co udělají a co řeknou a taky to tak bylo. Pak ho napadlo, že by si mohla ještě sundat podprsenku. Proč ne? Byla pro každou srandu. Vytáhla ji z pod trička a taky ji hodili ven. Reakce je zase nezklamaly. Byli mrtví smíchy. Pak se ti venku o ně přestali zajímat a blbli tam dál sami. Začala jí být trochu zima. Všiml si toho a přehodil přes ni svoji mikinu. Najednou tam seděli vedle sebe a neměli co říct. Dal jí napít coly a pak se napil sám. Napadlo ho, že by si mohli lehnout do postele. Pořád to byla ještě součást hry, venku bylo dost živo a tak čekali, že by se mohli vrátit. Souhlasila. Lehl si na bok a ona před něho. Přikryli se spacákem. Měla ruce pod hlavou a on ji jednou rukou objímal. Pořád to byla nevinná hra, ale bylo to moc příjemné. Když ji držel, měla pocit bezpečí jako už dlouho ne. Chvíli se smáli, čekali, co se bude dít. Nakonec se ti venku šli koupat do Osiky. Jejich řev byl slyšet až do stanu. Leželi tam ve světle svíček. Říkal, že budou dělat jako že spí. Pak ale říkal, že by fakt usnul. Podívala se na něho a on ji najednou políbil. „Tohle nikomu nevyprávěj,“ zašeptal. Pak ji líbal dál. Trochu ji to zaskočilo a překvapilo. Tohle by nečekala ani ve snu. I když se jí líbil už když byla malá, tak postupně to samozřejmě vyprchalo, i když úplně lhostejný jí nebyl. Líbal ji hrozně něžně a opatrně, jako by se bál, aby jí neublížil. Pak na chvíli přestal. Říkal, že se na něho dívá zvláštně a chtěl vědět, na co myslí. Nemohla mu to říct, nedokázala to. Myslela na to, jak je to pěkný a taky na to, kam až to zajde. Říkala si, co to dělá, ale věděla to moc dobře a chtěla to. Zase se líbali. Pak jí vjel rukou pod tričko a začal ji hladit. Pak zas přestal a čekali, jestli se nevrací. Kolem pořád někdo chodil, ale asi to byli jen lidi, kteří šli na záchod. Trochu se klepala. Nebylo to jenom zimou, měla trochu strach. Asi to vycítil, protože zašeptal: „Neboj.“ Trochu se usmála. Zase se líbali a hladil ji. Dívala se na něho jak má zavřené oči a osvětluje ho světlo svíček. Připadalo jí to jako z nějakého filmu. Strašně krásné, romantické a neskutečné a přece se to stalo. Věděla, že je to jen jedna noc a že dál nic nebude, ale nevadilo jí to. Říkala si, jestli je tak opilá, že neví, co dělá. Ale pak zas, že když o tom přemýšlí, tak ví, co dělá.
Zase na chvíli přestal. Zasmál se a řekl, že je to paradoxní situace. Pohladil ji po tváři. Pak po vlasech. Leželi zas na boku a měli propletené ruce. Ale tak lehce a něžně. Jen se tak dotýkali, nedrželi se. Políbil ji na tvář, pak jí cumlal ucho a pak ji zas líbal na ústa, hrál si s jejím jazykem. Připadala si proti němu strašně nezkušeně. Ale měla pocit, že je v bezpečí, že je její ochránce. Pak jí rozepnul džíny. Když se jí před tím ptal, jestli jí je může sundat, tak mu to nedovolila. Teď se neptal. Asi čekal, kam až ho nechá zajít. A ona čekala, co si dovolí. Už předtím jí řekl, že ho má když tak zastavit. Zatím ho nezastavila. Ale on dál nešel. Mezitím také prozváněl jejího staršího bráchu, se kterým tu byla. Chtěli vědět, jestli jsou někde poblíž, ale nic nezvonilo. Nezdálo se jí, že by byl už ve stanu, ale nejspíš byl. Zavolal zpátky. Prohodil s ním pár vtipných slov a pak to položil. Říkal, že mu to určitě vadí a že kdyby věděl, tak by ho zabil. Ona tipovala, že mu to nevadí, ale nebyla si jistá. Pak si říkala, že si přece nemůže myslet, že by se tu něco dělo. I když to byla pravda, ale nemyslela si, že by si to někdo myslel. Teď volal brácha podruhé, ale jí. Chtěl vědět, jestli na ni má čekat. Smála se, že už teda jde. Zdálo se, že je všechno ok. Ještě se políbili. Řekl, že by měl být rozumnější. Jo, asi jo. Asi by měli být rozumní oba. Možná, že se na něho dívala trochu zklamaně, i když s ním vlastně souhlasila. Jen to nedokázala zastavit. Zašeptal, že by moc chtěl. Ale pak to skončili. Chtěl jí zapnout kalhoty, ale jednou rukou mu to nešlo. Udělala to sama. Najednou bylo veškeré kouzlo zrušeno. Pak se obuli a šli na zuby. Ona si ještě musela pro kartáček. Řekl jí, že má říct bráchovi, že vyhrál. Neřekla to přesně takhle, to se jí zdálo moc podezřelé. Řekla, že nečekala, že fakt odejdou. Smála se jako předtím a samotnou ji překvapilo, jak umí hrát. Vzala si kartáček a pastu, oblékla si svetr a bundu, protože jí zas byla zima, vzala si ručník a šli do umývárny. Vyčistili si zuby a celou dobu se tvářili, jako by se nic nestalo. Trochu ji to zklamalo, ale čekala to. I když by si přála, aby to neskončilo. Aby jí třeba dal pusu na dobrou noc nebo tak. Ale věděla, že to muselo skončit. Nebyla vhodná doba ani místo… no, hlavně doba. Ještě šla na záchod, on taky. Chtěla, aby na ni počkal. Ne, že by se bála, no… možná trochu, ale prostě nechtěla jít sama. Chtěla si ještě vychutnat jeho blízkost. Došli k jejímu stanu a ona čekala, že se před ním rozloučí, dají si poslední pusu na dobrou noc a půjdou. Ale on se chtěl ještě pozdravit s jejím bráchou, takže stál v otevřených dveřích. Ona si mezitím uklízela kartáček a ručník. Pak si řekli akorát dobrou noc a odešel. Převlékla se do pyžama, zapadla do spacáku a i když byli už 3, neusnula okamžitě, ale přehrávala si pořád dokola co se stalo. Bylo to opravdu moc krásné.
Ráno ho chtěla potkat, chtěla vědět, jak se bude chovat. Ale nikdy ho nepotkala o samotě. Chtěla s ním o tom mluvit, chtěla vědět, jestli si to vůbec pamatuje, ale věděla, že by to asi nebyl dobrý nápad. Dokázal hrát opravdu skvěle. Ona se taky snažila a snad jí to i šlo, i když občas se na sebe koukali tak zvláštně. Když se loučili, tak jí dal pusu, ale byli tam všichni, takže jen přátelskou… vlastně si to ani moc nepamatuje. Je to zvláštní, z té noci si pamatuje každý detail a to i přes to, že v sobě měla nějaký alkohol a z rána si nepamatuje loučení. Asi to bylo tím, že na to musela pořád myslet. Když se stavovali cestou domů u mekáče pro oběd, potkali ho tam, tak jako loni. Byl tam s kamarádkou, takže zas nic… nehledě na to, že ona tam byla s bráchou. Choval se tak, jak ho znala. Bylo to zvláštní. Předtím si těžko dokázala představit, že tenhle kluk dokáže být tak něžný. Ten pocit se nedá popsat.
A teď přemýšlela, proč na něho nemůže přestat myslet. Přes všechny ty důvody strašně toužila po tom, mu napsat. V hlavě se jí honila spousta myšlenek. Přemýšlela o tom, proč to vlastně udělali, jestli za to opravdu mohl alkohol nebo ne. Spíš ale tipovala, že se musí cítit hrozně osaměle. Což se ona ostatně cítila taky. Samozřejmě, že ten alkohol k tomu asi trochu přispěl, ale určitě věděl moc dobře co dělá. A ona taky. Možná, že kdyby to nestopl on, tak by to stopla sama. Ale nebyla si tím jistá. Zajímalo jí, jestli na to taky myslí tak často jako ona. Vůbec ji zajímalo, co si o tom myslí. Ale to se nejspíš nikdy nedozví. Neměla by mu psát. Prostě to byla jen letní romance, na kterou nikdy nezapomene, ale nic víc. Kdyby chtěl, mohl by se ozvat sám…