|
Pouhá hračka na hraní
 01.07.2014 2 962(9) 0 |
Bohužel nedokážeš jen tiše sedět,
a proto se stávám tvým dalším členem.
Svou ruku máš již dávno za mým úpletem
a já do tvých prázdných očí musím hledět.
Kéž by šlo rychle odejít
a bolest ze ztráty lehce obejít.
Kdo ti vůbec dovolil, na mé tělo sáhnout
a proč jsi mě nechal do zamilovanosti spadnout??
Každý den byl pouze opakováním předešlého dne,
věděla jsem, že tvé tělo a duše jen jedno chce.
A i když opakování je matka moudrosti,
tak 365 dnů v roce je už na opakování příliš dosti.
a proto se stávám tvým dalším členem.
Svou ruku máš již dávno za mým úpletem
a já do tvých prázdných očí musím hledět.
Kéž by šlo rychle odejít
a bolest ze ztráty lehce obejít.
Kdo ti vůbec dovolil, na mé tělo sáhnout
a proč jsi mě nechal do zamilovanosti spadnout??
Každý den byl pouze opakováním předešlého dne,
věděla jsem, že tvé tělo a duše jen jedno chce.
A i když opakování je matka moudrosti,
tak 365 dnů v roce je už na opakování příliš dosti.
02.07.2014 - 00:24
Denní povyražení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Uspěchaná interupce
Předchozí dílo autora : Záměna
