10.03.2014 1 957(6) 0 |
To brnění je tak strašně těžké. Cítím každý svůj sval. Potřebuji si odpočinout ... a tak s touto myšlenkou ulehám pod mohutný strom a za sovího houkání upadám do spánku. Co to bylo? Co to sakra bylo? Vstal jsme tak rychle, až jsem vyděsil sám sebe. Vlčí vytí? Jsou to vlci? Panicky se otáčím dokola a hledám odkud ten zvuk přichází. V tom ho uvidím - je přede mnou, je celý černý a v očích má blesky. Vrčí a vypadá to, že mě jen tak nepustí. Ohlédl jsme se a nahmatal za sebou klacek. Né, počkat, mám meč! Někde ho tu mám ... A vtom se to stalo - vlk skočil a zakousl se mi do ruky. Bolestí jsem upadl na kolena, ale vší silou jsem se snažil vyhrát. Popadl jsem meč a po několikáté snaze trefit se - jsem konečně zabodl. Bylo po něm.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak mě napadli vlci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zlatý prach
Předchozí dílo autora : Uplakaný spánek
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Umouněnka řekla o Sucháč :Vděčím Ti za mnohé... Slova to nepopíší, ale až jednou budu držet své první poetické dílo v rukou, vždy budu s vděčností vzpomínat na člověka, který mi dal pocit, že někam patřím a zavedl mne k lidem, kteří mi pomohli zrovna tak. Bez Tebe a Tvé sbírky by nebylo mnoho světla, které mne táhne nahoru a nutí mne být lepším člověkem. Děkuji a nechť se naše cesty i nadále kříží. :)