Ta dívka od Černých Panterů

Blondýnka krásná jak východ slunce
podíval jsem se na ní, hned jí zrudly líce
seděla naproti mne, chtěla si se mnou povídat
zachoval jsem se jak srab nedokázal jsem se jí do očí podívat
dostal jsem strach
nechtěl jsem zažít další krach
byl jsem odměřený
přesto zaujatý
její krásnou tváří
odvážil jsem se podívat do jejích očí
ten pohled byl tak hluboký
kalhoty jsem měl tak napnutý
časem jsme si měnili pohledy
škoda že jsme si telefoní čísla nedali
ten pocit nebude nikdy víc
chtěly by jsme, ale už nebude nic
ona nakonec promluvila
díru do hlavy mi slovy vymluvila
bylo toho tolik
zmohl jsem se na to že mi stál jak kolík
přesto city nebyly
jsem rád že jsme tohle zažili
časem jsme si tyhle chvíle zkrátili
přesto jsme chtěli aby jsme je prodloužili
nešlo to čas neovládám
v hlubinách zmatku a shonu propadám
tvoje tělo hledám
na poslední pohledy vzpomínám
nakonec jsem uviděl
tvé oči jsem našel
a to je vše co jsi pamatuji
škoda že jsme si neužili