|
...v Žamberku na náměstí je taková pěkná kašna a v ní je sousoší...
 19.02.2014 14 1105(16) 0 |
...no tak si sedni
nahá divoženko na můj hřbet,
kolena přitiskni
a obejmi mě kolem šíje,
vyndej si z vlasů
ten po dni zvadlý květ
a z prózy večera
zas bude poezie…
nahá divoženko na můj hřbet,
kolena přitiskni
a obejmi mě kolem šíje,
vyndej si z vlasů
ten po dni zvadlý květ
a z prózy večera
zas bude poezie…
08.11.2014 - 16:06krásná a vzrušující - skvělá :-) nemužu jinak než opakovat slova co zde již zazněla :-)
07.11.2014 - 20:30píšeš nádherné skvosty. Čtu Tvá díla a s každou otevřenou básní mi je trochu líto, že mi počet nepřečtených ubývá. Nádhera.
19.02.2014 - 14:16Yana: ...kdyby to bylo možné, tak bys viděla, jak se přes svůj mužný věk a fousy červenám... Děkuji.
Byj jsem v tom kraji teď na dovolené a je to tam velmi inspirativní, nejen to sousoší...
Byj jsem v tom kraji teď na dovolené a je to tam velmi inspirativní, nejen to sousoší...
19.02.2014 - 14:06ou, to je nádhera, přečetla jsem si ji i nahlas, já vím, že zase lichotím, promiň, ale jde to jinak?, ta báseň je až vzrušující a jestli tě k ní přívedlo ono sousoší tak tvoje oči jsou oči opravdového básníka, prostě krása, fantazie
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nymfa a Kentaur : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Večer pod Kralickým Sněžníkem
Předchozí dílo autora : Zahrada soch
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ykim [15], Fila [14], panmys [14], HaNina [12], Nina93 [12], Pajalord [11], ESCHATOL [9], Adeline [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
